Čt, 19. 1. 2023, 19:00 hod.
A4 BAROKO INSPIRUJÍCÍ
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. |
Martin DANĚK hoboj
Leoš SVÁROVSKÝ dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Johann Sebastian BACH / Leopold STOKOWSKI
Toccata a fuga d moll, BWV 565
Wolfgang Amadeus MOZART
Koncert pro hoboj a orchestr C dur, K. 314
Claude DEBUSSY / Gustave CLOËZ, Andre CAPLET
Bergamská suita
Maurice RAVEL / Zoltán KOCSIS
Náhrobek Couperinův
Zajímavý německo-francouzský program s připomínkou starých hudebních forem i mimořádného odkazu velkých mistrů hudebního baroka a klasicismu zazní v rámci čtvrtého koncertu abonentní řady A.
Večer otevře proslulá Toccata a fuga d moll Johanna Sebastiana Bacha v pozoruhodné orchestrální transkripci slavného anglického dirigenta Leopolda Stokowského. Následný Koncert pro hoboj a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta zcela určitě patří mezi základní pilíře literatur y určené pro tento dechový nástroj. Zkomponován byl roku 1777 na žádost význačného hobojisty Giuseppe Ferlendise a vyznačuje se značným melodickým bohatstvím, sladce líbeznou zpěvností, průzračně čistou harmonií i dokonalou stavbou. Za doprovodu zlínské filharmonie se v pozici sólisty představí někdejší vítěz soutěže Pražského jara Martin Daněk.
Druhá polovina programu nabídne vzpomínku na tvorbu francouzských clavicenistů, a to z pohledu dvou největších mistrů hudebního impresionismu Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Prvně jmenovaný autor počal roku 1890 komponovat Bergamskou suitu inspirovanou
sbírkou básní Paula Verlaina. Původně se jednalo o čtyřdílný klavírní cyklus, jenž měl napodobovat vznešenost a eleganci francouzské cembalové školy období baroka. Roku 1953 jej upravila do orchestrální podoby dvojice Gustave Cloëz a Andre Caplet.
Formu klavírní suity původně měla i závěrečná skladba večera, Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Šestidílný neoklasicistní cyklus starých francouzských tanců, z nichž každý byl věnován některému z Ravelových spolubojovníků z války, vznikl v roce 1917, o dvě léta později pak autor čtyři části upravil pro symfonický orchestr. Dílo, jehož tvar kopíruje barokní instrumentální suitu, se vyznačuje náročnými orchestrálními party, a někteří jej tak připodobňují podobě koncertu pro orchestr.