St, 7. 5. 2025, 19.00 hodin
C7 CARMINA BURANA
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 590,- 500,- 430,-
Lucie Silkenová soprán
Josef Moravec tenor
Filip Bandžak baryton
Český akademický sbor Brno
Marek Štilec dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Carl Orff
Carmina Burana, kantáta na motivy středověkých básní pro sólové hlasy, sbor a orchestr
Abonentní cyklus C je vyprodán stávajícími předplatiteli, od 5. 8. 2024 budou na pokladně FBM v prodeji přístavky.
Koncert je reprízován 6. 5. 2025 a již nyní si můžete zakoupit vstupenky.
Závěrečný koncert této řady přinese uvedení jedné z nejpopulárnějších, nejúspěšnějších a nejčastěji prováděných skladeb hudby 20. století, kantátu Carmina Burana skladatele Carla Orffa. Málokteré dílo se totiž těší takové oblibě napříč generacemi i příznivci různých hudebních žánrů, jako právě tento Orffův monumentální opus, který nepřestává fascinovat posluchače po celém světě již více než 85 let.
Carmina Burana vychází ze sbírky středověké poezie, vytvořené mezi lety 1220–1250, známé jako Codex latinus monacensis. Ten byl objeven roku 1803 v benediktínském klášteře Beurum v hornobavorské vesnici Benediktbeuern na úpatí bavorských Alp v oblasti mezi dnešním Štýrskem a jižním Tyrolskem. Sbírka obsahuje celkem 254 náboženských, moralistických, pijáckých, milostných a satirických písní a básní zhotovených potulnými středověkými hudebníky a básníky. Řada z těchto písní byla ve své době velmi populární, a některé z nich se dokonce staly pouličními popěvky obyčejných lidí. Jsou oslavou lásky, pití, zhýralosti i sepětí s přírodou, mnohé jsou pak svým obsahem na hranici obscénnosti. Jsou psány v několika jazycích – v latině, starofrancouzštině, italštině, staroněmčině i v hybridní makarónštině.
O existenci sbírky se Carl Orff dozvěděl při listování katalogem antikvariátu v německém Würzburgu. Její název až magicky přitáhl jeho pozornost, a skladatel si ji proto bez váhání objednal. „V onen památný den, Zelený čtvrtek roku 1934, jsem knížku dostal. Když jsem ji otevřel, padl mi hned na první stránce do očí tehdy už proslulý obraz Štěstěny otáčející kolem života. A pod ním verše: O Fortuna, velut Luna, statu variabilis… Úplně mně to vzalo,“ jak později Orff uvedl. Když pak roku 1937 vybral ze sbírky 24 písní a zhudebnil je do formy kantáty, ani zdaleka netušil, jak obrovského úspěchu dosáhne. Jen část O, Fortuna, která se objevila v téměř stovce filmů a televizních pořadů, se stala jednou z nejčastěji používaných skladeb ve filmovém průmyslu. Navíc se stala oblíbenou i mezi reklamními tvůrci, hudebníky nebo herními producenty. Prošla také řadou úprav, včetně popových a metalových verzí, remixů, coverů v podání beatboxerů, nebo adaptací pro nejrůznější nástrojové kombinace. Poslední koncert této abonentní řady tak slibuje velkolepé uvedení mohutného hudebního eposu, který uchvacuje všechny milovníky hudby bez rozdílu.