Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

B

Harmonia Moraviae 2024


 

 

Brožura ke stažení (PDF, 5.1 MB)

      

Koncerty se konají za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

 

 

MÁ VLAST

SLAVNOSTNÍ ZAHAJOVACÍ KONCERT FESTIVALU

19. září 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                              KOUPIT VSTUPENKY

 

 

ROBERT KRUŽÍK dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Bedřich SMETANA Má vlast

 

„Jeť Má vlasť skvělým vrcholem všeho, co Smetana v oboru hudby instrumentální vytvořil, jeť velebným hymnem slávy naší.“

[České noviny, 1882]

 

Letošním ročníkem Harmonia Moraviae vrcholí zlínské oslavy Roku české hudby, a zahajovací večer našeho festivalu proto nemůže vyplnit jiná kompozice než ta, která v české hudbě zaujímá naprosto výsostné postavení a která patří k nejcennějším pokladům naší hudební tradice. Má vlast, cyklus šesti symfonických básní Bedřicha Smetany, je vrcholným vlasteneckým manifestem, v němž dochází ke spojení idejí vlasti, národa a slávy.

Programní celek vyrůstá z českých mýtů; je oslavou české historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor) i krajiny (Vltava, Z českých luhů a hájů) a zároveň předpovídá věhlasnou budoucnost českého národa (Blaník). Smetana v něm vytvořil jakýsi nový, vyšší typ symfonické básně. Nevázal se totiž na literární předlohu, ale přímo se hudbou snažil vyjádřit program, který si sám zvolil. Cyklus vznikal mezi lety 1874–79, tedy v době, kdy již Smetana vykazoval známky úplné hluchoty. Přesto je melodické bohatství tohoto díla nesmírné, stejně jako stavební logika a monumentalita.

Prvního souborného provedení se Má vlast dočkala roku 1882 na pražském Žofíně, avšak jednotlivé symfonické básně byly samostatně uvedeny již dříve. Za dobu své bezmála osmdesátileté historie provedla Filharmonie Bohuslava Martinů cyklus Smetanovy Mé vlasti více než stokrát, a to nejen ve svých domovských prostorách – ve Velkém kině (1946–1955), v bývalém Domě umění (1955–2011) a v Kongresovém centru (od roku 2011), ale rovněž na mnoha místech v blízkém i vzdálenějším regionu a pochopitelně také v zahraničí. Vůbec poprvé uvedl zlínský orchestr (pod oficiálním názvem Zlínská filharmonie) Mou vlast dne 29. května roku 1947 v sále Velkého kina. „Nádherný večer, radostný úspěch!“, jak tehdejší novinové titulky nadšeně referovaly o zdaru provedení Smetanova díla. Dnes sice nejsme s to spolehlivě posoudit, jak objektivní tehdejší kritika byla, přesto stojí za zmínku, že místní tisk nejpozitivněji hodnotil zvukovou stránku zesíleného devadesátičlenného tělesa i jeho údajně vysokou uměleckou kvalitu. Kritikové se neopomenuli pozastavit ani nad suverénní prací tehdejšího šéfdirigenta zlínských filharmoniků Rudolfa Kvasnici, jehož výkon označili za velmi precizní. Počínaje tímto okamžikem se uvádění Mé vlasti stalo ve Zlíně tradicí.

Základní kámen české symfonické tvorby a současně jeden z nejvýznamnějších českých hudebních symbolů zazní na úvod 22. ročníku festivalu Harmonia Moraviae v podání Filharmonie Bohuslava Martinů vedené jejím šéfdirigentem Robertem Kružíkem.

 

Hlavní partner koncertu:        

 

 

SVATÝ VÁCLAVE!                                             

26. září 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín

18.15 hodin, Povídání o hudbě                                                                                                    KOUPIT VSTUPENKY

 

 

ROMAN HOZA baryton

ČESKÝ AKADEMICKÝ SBOR BRNO

ROBERT KRUŽÍK dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Josef SUK Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35a

Antonín DVOŘÁK Biblické písně, op. 99

Bohuslav MARTINŮ Česká rapsodie, kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr s varhanami, H. 118

 

„Svatý Václave, nedej zahynout nám, ni budoucím...“

 

U příležitosti Dne české státnosti uvede Filharmonie Bohuslava Martinů program, v němž zazní dvě odlišná zhudebnění středověkého svatováclavského chorálu dvěma různými českými autory.

Úvodní Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave, jehož prostřednictvím se mnozí s nadějí obraceli k patronovi české země o pomoc a ochranu, zkomponoval Josef Suk v průběhu roku 1914. Tento drobný, přibližně sedmiminutový opus vytvořil v době, kdy působil jako druhý houslista v prominentním Českém kvartetu. Koneckonců původně byla jeho Meditace určena právě pro toto vynikající komorní těleso. Premiéra díla se uskutečnila koncem září roku 1914, verzi pro smyčcový orchestr, která na tomto koncertu zazní, vyslechlo poprvé publikum o dva měsíce později. Následující cyklus Biblických písní komponovaných na text Bible kralické je mnohými pokládán za vůbec nejzdařilejší výtvor Antonína Dvořáka v oblasti písňové tvorby. Vznikl v březnu roku 1894 při skladatelově pobytu v New Yorku. Nejedná se ovšem o opus, který by Dvořák zhotovil na objednávku, ba naopak, vznikl spontánně ze skladatelovy subjektivní potřeby. Prověřené hodnoty katolické víry, s níž byl Dvořák spojen od raného dětství, stejně jako ryzí, hluboká a neokázalá zbožnost, se ostatně nezřídka promítly i do jeho skladeb. Vysoce závažný duchovní obsah a hluboce intimní charakter Biblických písní je pak zářným příkladem Dvořákovy upřímné lásky k Bohu. Pozoruhodný desetidílný vokálně-instrumentální soubor zazní v podání barytonisty Romana Hozy za doprovodu zlínských filharmoniků.

Koncert vyvrcholí provedením České rapsodie pro baryton, smíšený sbor a orchestr s varhanami Bohuslava Martinů, která při této příležitosti zazní ve Zlíně vůbec poprvé od svého vzniku. Na realizaci této kantáty, vytvořené v přelomovém roce 1918 a využívající nápěvu svatováclavského chorálu, se bude podílet orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů společně se sólistou večera a Českým akademickým sborem Brno.

 

 

 

SYMFONICKÉ VARIACE  

3. října 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                KOUPIT VSTUPENKY

 

 

 

PETR NOUZOVSKÝ violoncello

TOMÁŠ BRAUNER dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Antonín DVOŘÁK Koncert h moll pro violoncello a orchestr, op. 104

Bohuslav MARTINŮ Předehra pro orchestr, H. 345

Antonín DVOŘÁK Symfonické variace, op. 78

 

„Nahoře huhňá a dole brumlá,“ prohlásil kdysi rozohněný Antonín Dvořák na adresu violoncella. Z uvedených slov je vcelku zřejmé, že skladatel tomuto nástroji zprvu neprojevoval přílišnou náklonnost. Svůj poněkud rezervovaný pohled na violoncello naštěstí později přehodnotil, což dokládá vznik dvojice jeho violoncellových koncertů. Ten novější z roku 1895 je pak díky mimořádnému hudebnímu zpracování považován za vůbec nejkvalitnější sólový koncert, jaký kdy byl pro tento smyčcový instrument s bohatým a vřelým zvukem zkomponován. Dílo vzniklo na americkém kontinentu, avšak není oslavným ohňostrojem, ze kterého by vyzařoval bezbřehý optimismus, či snad explozí radosti. Jedná se o hudební vyprávění spíše intimního, melancholického charakteru, o kompozici odrážející mimo jiné velký stesk po domově, který Dvořáka v posledních letech jeho pobytu v Americe sužoval.

Druhou polovinu večera otevře Předehra pro orchestr z roku 1953, kterou její autor Bohuslav Martinů vyhotovil během pěti podzimních dnů ve svém oblíbeném Nice na francouzské riviéře. Svěží opus je komponován ve formě koncertní ouvertury v neoklasicistním stylu, v níž Martinů uplatnil svou oblíbenou barokní techniku concerta grossa.

Závěrečná část koncertu bude věnována Symfonickým variacím Antonína Dvořáka. Dílo vychází z Dvořákovy originální melodie vytvořené zprvu jako hudební doprovod k veršům básně Já jsem huslař přeubohý ze sbírky Adolfa Heyduka. Původně měla tato melodie podobu drobnější písně pro mužský sbor, avšak o několik let později ji skladatel rozšířil a přetvořil do ryze symfonické podoby. V této výsledné formě opus sestává z písňového tématu a poté souboru 27 krátkých variací, v závěru přichází na řadu efektní fuga, která se ke konci promění v bujarou českou polku. Stojí za zmínku, že vídeňské provedení tohoto díla si v roce 1877 nenechal ujít ani uznávaný Johannes Brahms, který tehdy vysoce ocenil Dvořákův mistrovský způsob zpracování jeho variací. Po koncertě pak dokonce projevil své uznání tím, že Dvořákovi daroval „překrásnou špičku na doutníky.“

 

 

 

SMETANOVO TRIO

8. října 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                              KOUPIT VSTUPENKY

 

 

Vítězslav NOVÁK Trio d moll quasi una ballata, op. 27

Bohuslav MARTINŮ Trio C dur, H 332

Bedřich SMETANA Klavírní trio g moll, op. 15

 

SMETANOVO TRIO

JITKA ČECHOVÁ, klavír

MARKÉTA JANOUŠKOVÁ, housle

JAN PÁLENÍČEK, violoncello

 

„Muzikálnost umělců z České republiky je již známa. Země má bohatou hudební historii a pyšní se silnou tradicí. Zde jsou tři umělci, kteří jsou toho dokladem. …

V jejich případě není pochyb o pravém muzikantství.“

[Colin Clarke, MusicWeb International]

 

Smetanovo trio, založené v roce 1934 legendárním českým klavíristou Josefem Páleníčkem (1914–1991), patří k nejprestižnějším českým souborům současnosti. Nynější členové ve své interpretaci navazují na ideál vytvořený jak jejich předchůdci, tak i dalšími významnými sólistickými osobnostmi interpretačního umění 20. století, které se setkávaly na poli komorní hudby (Oistrach, Rostropovič, Richter; Stern, Rose, Istomin). I dnešní členové Smetanova tria – všichni tři jsou výraznými českými sólisty – dokazují, že základním předpokladem úspěchu každého kvalitního tria je dokonalá sólistická vybavenost hráčů.

Říjnový koncert Smetanova tria bude jednak dalším dílkem do bohaté hudební mozaiky oslav Roku české hudby, ale současně připomínkou 90 let výročí založení tohoto prestižního uměleckého tělesa, které se oprávněně řadí k nejuznávanějším souborům svého typu současnosti. Trio je pravidelným hostem významných pódií doma (Pražské jaro, Janáčkův máj, Moravský podzim, Concentus Moraviae atd.) i v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko, Velká Británie, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko ad.), kde je zároveň výrazným šiřitelem české hudby a jejího dobrého jména.

Smetanovo trio, které je držitelem řady prestižních ocenění (jako např. BBC Music Magazine Chamber Choice, Diapason d’Or, Le Monde de la musique ad.), uvede o tomto večeru program sestavený z děl výhradně českých autorů Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany. Koncert tak přinese nejen setkání s renomovaným triem šířícím slávu české hudby v zahraničí, ale bude také dalším příspěvkem k oslavě bohaté hudební historie naší země.

 

 

PRODANÁ NEVĚSTA

10. a 11. října 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                    KOUPIT VSTUPENKY

 

 

 

PAVLA VYKOPALOVÁ, soprán

RICHARD SAMEK, tenor

JIŘÍ SULŽENKO, bas

VÁCLAV ČÍŽEK tenor

SBOR JANÁČKOVY OPERY NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO

ROBERT KRUŽÍK, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Bedřich SMETANA Prodaná nevěsta. Komická zpěvohra o třech jednáních na libreto Karla Sabiny. Výběr z koncertního provedení.

 

„V každé době věrni zůstaneme sobě...“

 

V rámci připomínky dvousetletého výročí od narození Bedřicha Smetany uvede Filharmonie Bohuslava Martinů v koncertním provedení výběr ze skladatelovy Prodané nevěsty. Pravděpodobně nejpopulárnější českou operu, která již přes 150 let vládne snad všem domácím jevištím, realizuje filharmonie ve spolupráci s pěveckým sborem Janáčkovy opery Národního divadla Brno a s předními sólisty hlavních českých operních scén.

Smetanova Prodaná nevěsta patří k základním pilířům české operní tvorby. Je blyštivým diamantem zlatého fondu naší kultury a národním klenotem, který si dodnes udržuje schopnost bavit diváky. Zapeklitý příběh o Mařence, Jeníkovi, Vaškovi nebo Kecalovi není ani zdaleka pouhou idylickou malbou českého venkova, na kterém by snad vládly samé národní ctnosti, ale je spíše živým obrazem, v němž se prolínají lidské slabosti a vášně. Možná právě proto tato zpěvohra na libreto Karla Sabiny oslovuje široké české publikum po dlouhá desetiletí, hlavně svou autentičností a blízkostí k životním situacím a charakterům, jež jsou v našem kulturním prostoru široce známé. Kromě toho je navíc „Prodanka“ protkána dobrosrdečným humorem i cynickým vtipem, který Češi tolik milují.

Koncertní uvedení výběru ze Smetanovy Prodané nevěsty se ponese pod taktovkou šéfdirigenta zlínské fi lharmonie Roberta Kružíka, postavu Mařenky ztvární Pavla Vykopalová, osoby Jeníka se zhostí Richard Samek, part Kecala zazní v interpretaci Jiřího Sulženka a role Vaška se ujme Václav Čížek.

 

 

ČESKÝ PAGANINI: QUATTRO STAGIONI

13. října 2024 v 18.00 hodin, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín – Jižní Svahy                        VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ

 

 

 

JIŘÍ VODIČKA housle

PAVEL MIKESKA housle

MARTIN BZIRSKÝ violoncello

KOMORNÍ SOUBOR FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Arcangelo CORELLI Concerto grosso č. 4 D dur ze sbírky Dodici Concerti grossi, op. 6

Antonio VIVALDI Čtvero ročních dob. Čtyři koncerty pro housle a smyčcový orchestr, op. 8

 

„Ďábelský houslista s dechberoucí rychlostí.“ Takováto slova zvolila odborná kritika při hodnocení interpretačního umění charismatického houslového virtuóza a nynějšího koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky po jeho vystoupení na festivalu v německém Tübingenu. Jeden z nejvyhledávanějších českých houslistů na sebe upozornil už ve 14 letech, kdy byl mimořádně přijat na vysokou školu, ostravský Institut pro umělecká studia, a sice do třídy renomovaného pedagoga Zdeňka Goly. Tehdy byl nazýván zázračným dítětem, později si vysloužil mediální označení „český Paganini“. Jeho bravurní interpretace je dnes častokrát doprovázena přívlastky jako „jedinečná“ nebo „fenomenální“, což pouze podtrhuje skutečnost, že díky brilantní technické zdatnosti, suverénnímu uměleckému projevu i mimořádné emocionalitě bývají koncerty Jiřího Vodičky vpravdě nezapomenutelným hudebním zážitkem.

Jiří Vodička hraje na vzácné housle z dílny italského nástrojáře Giuseppa Gagliana z roku 1774, a právě jejich zvuk rozezní o druhé říjnové neděli prostory unikátního kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích. Havířovský rodák se na tomto již tradičním festivalovém místě představí za doprovodu komorního souboru Filharmonie Bohuslava Martinů.

Hudebnímu programu tohoto večera budou dominovat virtuózní houslové koncerty italských barokních mistrů: Concerto grosso D dur ze sbírky Arcangela Corelliho a ikonický soubor čtyř houslových concerti Antonia Vivaldiho, které se po celém světě uvádějí pod souhrnným titulem Čtvero ročních dob. Ty byly komponovány podle lyrických sonetů, které si předtím pravděpodobně sám Vivaldi napsal. Texty proto jsou nedílnou součástí celého díla a zároveň slouží jako jakýsi návod na to, jak jednotlivé části Čtvera ročních dob interpretovat.

Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje na podporu činnosti Salesiánského klubu mládeže, z. s. Zlín.

 

 

KARVAY A SMBATYAN

17. října 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                             KOUPIT VSTUPENKY                                       

 

 

DALIBOR KARVAY housle

SERGEY SMBATYAN dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Johannes BRAHMS Koncert D dur pro housle a orchestr, op. 77

Antonín DVOŘÁK Symfonie č. 6 D dur, op. 60

 

„Byl bych rád, kdyby mě jako hlavní napadlo to, co Dvořáka napadne jen tak mimochodem.“

[Johannes Brahms]

 

Dva přední umělci, slovenský houslista a první koncertní mistr 19.00 orchestru Vídeňských symfoniků Dalibor Karvay a umělecký ředitel a šéfdirigent Arménského státního symfonického orchestru Sergey Smbatyan, spojí své umění na koncertu sestaveném z kompozic dvou skladatelských géniů, Johannese Brahmse a Antonína Dvořáka. Program tedy slibuje uvedení děl z pera dvou mimořádně uznávaných skladatelských osobností, jejichž vzájemná úcta a respekt nakonec vyústily až v blízké celoživotní přátelství, a to navzdory vypjatému společenskému nacionalismu, který v multietnickém habsburském mocnářství v posledních dekádách 19. století nebezpečně bujel.

Brahmsův jediný houslový koncert se prvého veřejného provedení dočkal prvního dne roku 1879 v Lipsku. Premiéru však doprovázely velmi rozporuplné reakce – zatímco jedna polovina z přítomných dílo nadšeně oslavovala, ta druhá jej naopak zcela odsoudila. Mimořádné vášně vzbudila především vysoká interpretační náročnost koncertu, kvůli níž se někteří neostýchali dílo označit nikoli za „koncert pro housle“, nýbrž jako „koncert proti houslím“. Přes veškeré negativní komentáře si však Brahmsova kompozice velmi záhy našla cestu na mnohá koncertní pódia a dnes již tvoří nedílnou součást repertoáru takřka všech světových houslových virtuózů.

Šestá symfonie Antonína Dvořáka z roku 1880 náleží nepochybně k vrcholům symfonické tvorby skladatelova tzv. slovanského období. K jejímu vzniku přispěla druhá symfonie Johannese Brahmse, která spatřila světlo světa o tři roky dříve. Obě symfonie totiž sdílejí nejen stejnou tóninu, metrum, tempové značení či obsazení orchestru, ale také obdobnou atmosféru. Dvořákova Šestá vyniká svou typicky dvořákovskou bohatou a zpěvnou melodickou strukturou, výrazovou různorodostí, rytmickou živostí a plným, barevným zvukem orchestru. Díky čerpání inspirace z české lidové hudby (obzvláště ve třetí větě za použití lidového tance furiantu) bývá některými označována přívlastkem „česká“.

 

  

MŮJ DOMOV                                  

 24. října 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                              KOUPIT VSTUPENKY

18.15 hodin, Povídání o hudbě

 

   

ONDŘEJ BROUSEK umělecký přednes

LEOŠ SVÁROVSKÝ dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Antonín DVOŘÁK Můj domov. Předehra, op. 62

Otakar OSTRČIL Balada česká. Melodram na verše Jana Nerudy, op. 8

Bedřich SMETANA Scherzo z Triumfální symfonie E dur, op. 6

Otakar ZICH Romance o Černém jezeře. Melodram na verše Jana Nerudy, op. 8

Zdeněk FIBICH Noc na Karlštejně. Předehra k veselohře Jaroslava Vrchlického, op. 26

Otakar JEREMIÁŠ Romance o Karlu IV. Melodram na verše Jana Nerudy, op. 13

Antonín DVOŘÁK Scherzo capriccioso, op. 66

 

 

Také předposlední festivalový koncert bude oslavou českého hudebního umění. Tentokrát však bude program sestávat z výběru z tvorby až šesti různých českých autorů – Dvořáka, Ostrčila, Smetany, Zicha, Fibicha a Jeremiáše.

Koncert přinese mimo jiné zajímavé spojení hudby s mluveným slovem. Jádro programu totiž tvoří trojice krátkých koncertních melodramů zkomponovaných třemi Otakary na verše básníka Jana Nerudy, od jehož narození uplynulo v tomto roce 190 let. V podání herce, skladatele a hudebníka Ondřeje Brouska zazní za doprovodu zlínských filharmoniků postupně Balada česká Otakara Ostrčila (vyhotovená roku 1905), dále Romance o Černém jezeře Otakara Zicha (skladatelovo jediné melodramatické dílo z roku 1907) a konečně Romance o Karlu IV. Otakara Jeremiáše (z roku 1917). Jednotlivé melodramy budou proloženy krátkými orchestrálními intermezzy – třetí větou z Triumfální symfonie Bedřicha Smetany, vzácného to útvaru v celé Smetanově tvorbě, a dále předehrou Noc na Karlštejně Zdeňka Fibicha, tedy ouverturou k oblíbené veselohře Jaroslava Vrchlického odehrávající se během jedné noci na slavném středočeském hradě, na který král Karel IV. zakázal přístup všem ženám.

Celý program lemují dvě orchestrální kompozice Antonína Dvořáka. Samotný úvod obstará Můj domov, skladatelova silně vlastenecká koncertní předehra, v níž její autor využil nápěvu české lidové písně Na tom našem dvoře a melodického materiálu písně Kde domov můj. Ostatně letos je tomu přesně 190 let od okamžiku, kdy tóny této lyrické písně slepého houslisty Mareše o dvou slokách poprvé veřejně zazněly, a to, jak známo, v rámci divadelní frašky Josefa Kajetána Tyla. Závěr koncertu bude patřit Dvořákově barvitému Scherzo capriccioso, veselému a hravému dílu patřícímu k posluchačsky nejvděčnějším skladatelovým kusům.

 

 

AMORE E FOLLIA

5. listopadu 2024 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                        KOUPIT VSTUPENKY

 

 

ROLANDO VILLAZÓN tenor

KATE LINDSEY mezzosoprán

GUERASSIM VORONKOV dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

HAYDN   VIVALDI   BELLINI   OFFENBACH   ROSSINI

 

„V lásce je vždy něco ze šílenství. Avšak stejně tak v šílenství je vždycky něco z rozumu.“

[Friedrich Nietzsche]

 

Velké finále Harmonia Moraviae bude naprosto mimořádnou kulturní událostí dalece přesahující rámec našeho regionu. Festival totiž začátkem listopadu přivítá v Kongresovém centru Zlín jednu z nejuznávanějších a nejzářivějších hvězd současného operního světa, mexického tenoristu Rolanda Villazóna. Pěvecká superstar, která již několik dekád exceluje na nejvýznamnějších světových pódiích, si ke svému zlínskému koncertu přizvala další výraznou postavu světa opery – americkou pěvkyni Kate Lindsey, jejíž jedinečný mezzosoprán pravidelně uchvacuje posluchače v takových renomovaných domech, jakými jsou např. newyorská Metropolitní opera, milánská La Scala, Vídeňská státní opera nebo barcelonské Gran Teatre del Liceu.

Pod taktovkou respektovaného dirigenta Guerassima Voronkova a za doprovodu orchestru zlínských filharmoniků se obě exkluzivní pěvecké hvězdy představí v úchvatném provedení vybraných árií a duetů ze světové tvorby Haydna, Vivaldiho, Belliniho, Offenbacha nebo Rossiniho, v pořadu o lásce, která mnohdy dokáže propadnout v šílenství.

Závěrečný koncert festivalu Harmonia Moraviae slibuje jedinečnou příležitost stát se součástí neobyčejně působivého a neopakovatelného večera mezinárodního významu s prvotřídními umělci světového formátu.