12. 3. 2024
ROK ČESKÉ HUDBY
Počátek této akce sahá do roku 1924, kdy se poprvé slavilo sté výročí od narození Bedřicha Smetany. Od té doby se Rok české hudby koná až na několik výjimek pravidelně, a to v každém roce končícím číslicí 4. Na čtyřku totiž krom Smetany připadají výročí narození či úmrtí mnoha dalších předních českých skladatelů, jako např. Antonína Dvořáka (†1904), Leoše Janáčka (*1854), Bohuslava Martinů (†1959), Josefa Suka (*1874), Oskara Nedbala (*1874), Viléma Blodka (1834–1874), Pavla Bořkovce (*1894), Josefa Bohuslava Foerstera (*1859), Otakara Zicha (1879–1934), Otakara Ostrčila (*1879), Vítězslava Nováka (†1949), Jana Nováka (†1984) a řady dalších.
Rok české hudby představuje hrdou reflexi kulturního dědictví a hudebního umění naší země, a logicky se proto věnuje primárně české hudbě. Mnohdy však poukazuje i na evropské souvislosti. V kontextu evropské hudební historie totiž bývalo území českých zemí tradičně křižovatkou hudebních vlivů, což jen podtrhuje trvalý význam naší kultury v rámci evropského kulturního dění.
Filharmonie Bohuslava Martinů se do oslav Roku české hudby aktivně zapojuje průběžně po celý letošní rok. V nejbližších týdnech nás čekají koncerty s hudbou Dvořáka, Martinů, Smetany, Zelenky nebo Foerstera, oslavy českého hudebního umění vyvrcholí ve Zlíně na podzim, a sice 22. ročníkem přehlídky Harmonia Moraviae. Ta bude doslova festivalem české tvorby sestaveným z plejády děl domácích hudebních autorů.