Čt, 11. 4. 2019, 19:00 hod.

B5 FOLKLÓRNÍ INSPIRACE

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

Prodej vstupenek

---

Motivy básně Svatopluka Čecha, pojednávající o chudobě a zoufalství sedláků, zhudebnil Leoš Janáček v orchestrální baladě pojmenované Šumařovo dítě. Vypráví o zesnulém vesnickém muzikantovi, po němž zůstalo malé osiřelé dítko a také hudebníkovy housle. Šumař se však po určitém čase pro obojí pomyslně vrací zpět na zem a bere si jej s sebou na onen svět – housle jsou totiž k nenalezení a dítě shledáno mrtvé. Dílo se svojí místy mysteriózní či dokonce až bizarní atmosférou skladatel dokončil roku 1913, premiéry se dočkalo o čtyři roky později. Je vyjádřením Janáčkovy filozofie soucitu a zároveň i víry ve vlastní schopnost přemoci veškerou bídu tohoto světa.

Svůj violoncellový koncert vytvořil původem arménský skladatel Aram Chačaturjan roku 1946 a věnoval jej význačnému ruskému violoncellistovi Svjatoslavu Knuševickému. Filharmonie Bohuslava Martinů toto dílo provede společně s laureátem Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka 2013 a členem České filharmonie Eduardem Šístkem.

To, co pro Čechy představuje Bedřich Smetana, tím je pro Rumuny Gheorghe Enescu. Považují jej za svého národního skladatele – jedná se totiž o autora, jenž ve svých dílech hojně využíval rumunských písní a lidových popěvků. Jeho první Rumunská rapsodie z roku 1901 pak tyto silné vlivy zcela výmluvně dokládá.

Autentické folklórní melodie do značné míry fascinovaly i Zoltána Kodályho, jenž se společně s dalším maďarským skladatelem Bélou Bartókem podílel na sběru a následném výzkumu více než 3500 lidových písní. Roku 1905 začal shromažďovat nápěvy z okolí Galanty; získaný materiál později posloužil jako základ ke zkomponování orchestrální suity nazvané Tance z Galanty. Stojí za doplnění, že zmíněné slovenské městečko později Kodálymu za svoji práci udělilo čestné občanství.
Koncert bude řídit dirigent Chuhei Iwasaki.