Čt, 28. 4. 2022, 19.00 hodin

B6 ARDAŠEV | ŠEDIVÝ

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

Prodej vstupenek

---

Schumann – Reger – Liszt. Společným jmenovatelem šestého abonentního koncertu řady B bude klavír, inspirace klavírní literaturou a slavní klavírní virtuózové 19. století.

Robert Schumann již od mládí toužil po dráze klavírního umělce. Po určitých peripetiích si rodák ze saského Cvikova svůj sen do jisté míry splnil, nicméně vlastní přehnaná ctižádostivost a netrpělivost jej nakonec o kariéru koncertního pianisty zcela připravila. Aby co možná nejrychleji zlepšil svůj prstoklad a hbitost prstů, nosil speciální dřevěnou dlahu. Toto podomácku zkonstruované zařízení však ve výsledku mělo zcela opačný efekt – způsobilo totiž Schumannovi chronické zranění pravé ruky, a mladý umělec tak musel dát sbohem svým interpretačním ambicím. Vzhledem k nastalým okolnostem se proto rozhodl naplno soustředit na kompoziční činnosti a studium hudební teorie. Svůj jediný koncert pro klavír a orchestr zkomponoval roku 1845 a prakticky okamžitě se toto ojedinělé dílo zařadilo k nejoblíbenějším a nejčastěji prováděným klavírním koncertům. Za doprovodu zlínské filharmonie zazní v interpretaci Igora Ardaševa, význačného pianisty a zároveň předního reprezentanta české klavírní školy v zahraničí.

Max Reger nebyl oproti Schummanovi nijak zázračným klavíristou. Výrazně však zasáhl do oblasti jiného klávesového nástroje, varhan, a jeho varhanní tvorba patří dodnes k základům varhanního repertoáru. Z hlediska kompozičního byl Reger pevným zastáncem hudebních tradic a osvědčených hodnot. Vysoce obdivoval zejména tvorbu Bacha, Mozarta, Hillera a v neposlední řadě také Beethovena. Reger byl mistrem variací a melodie jeho hudebních vzorů se nezřídka stávaly základem jeho vlastních děl. Na podkladu tématu převzatého z Beethovenovy Bagately č. 11 pro klavír op. 119 vytvořil Reger v průběhu léta roku 1904 vlastní Variace na Beethovenovo téma, původně určené pro dva klavíry, které o jedenáct let později upravil do podoby orchestrálního díla. 

Pověsti nepřekonatelného klavírního virtuóza se po dlouhou dobu těšil Franz Liszt, geniální pianista své doby, který dle dochovaných legend dokázal svojí ďábelsky energickou hrou dokonce rozbít koncertní křídlo. Nelze však v žádném případě opomenout ani Lisztovy hodnotné příspěvky v oblasti kompoziční tvorby, která z něj učinila jednu z hlavních skladatelských postav hudebního romantismu. Z bohaté Lisztovy tvorby uvede Filharmonie Bohuslava Martinů jeho slavnou Uherskou rapsodii č. 2, která je součástí souboru devatenácti rapsodií komponovaných na melodie skladatelova rodného Uherska.

Koncert bude řídit dirigent Marek Šedivý, hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.