Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

B

Čt, 10. 11. 2022, 19:00 hod.

A1 KOUZLA POHÁDEK

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

Pietro ROFFI akordeon
Robert KRUŽÍK dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů

Engelbert HUMPERDINCK
Jeníček a Mařenka, předehra k opeře
Václav TROJAN
Pohádky pro akordeon a orchestr
Nikolaj RIMSKIJ-KORSAKOV
Šeherezáda, op. 35

 


V průběhu historie se nemalé množství hudebních skladatelů nechalo ve své tvorbě inspirovat pohádkovými příběhy. Mezi takové patřili krom jiných Engelbert Humperdinck, Václav Trojan a Nikolaj Rimskij-Korsakov, jejichž díla s pohádkovými náměty zazní v průběhu úvodního abonentního koncertu řady A.

Roku 1892 zkomponoval Engelbert Humperdinck na motivy slavné pohádky o perníkové chaloupce bratří Grimmů operu Hänsel und Gretel (Jeníček a Mařenka). První skromné části původně vytvořil pro svou neteř k domácímu loutkovému představení, později se však rozhodl drobné dílko výrazně rozšířit. V konečné fázi vznikl tříaktový pohádkový singspiel wagnerovského romantického stylu, který dodnes náleží mezi Humperdinckovy nejslavnější a nejčastěji prováděné opusy.
Není žádným tajemstvím, že vytvářením kompozic určeným pro akordeon s doprovodem orchestru se řada hudebních skladatelů spíše vyhýbala. Václav Trojan však do takové skupiny rozhodně nepatřil, a byl naopak jedním z těch, kteří měli pro tento krásný nástroj takřka slabost. O tom mimo jiné svědčí jeho sedmidílná koncertní suita zvaná Pohádky, jejíž hudba předkládá doslova hravé spojení sólového akordeonu s dalšími nástroji orchestru. Dílo s příběhem o princezně, statečném rytíři, zlém drakovi nebo rozpustilém kolotoči provede Pietro Roffi, jenž je přiřazován k nejtalentovanějším evropským akordeonistům své generace.

Pohádkovým námětem se nechal inspirovat rovněž Nikolaj Rimskij-Korsakov, jehož v jisté životní fázi zcela uchvátila středověká arabská sbírka pohádek, bajek a příběhů Tisíce a jedné noci. Pod jejím dojmem počal v roce 1887 komponovat orchestrální fantazii, kterou následujícího roku dokončil a poté opatřil titulem Šeherezáda. Kompletní cyklus sestává ze čtyř pasáží, v němž se Rimskému-Korsakovovi podařilo umně skloubit ruskou lidově znějící melodiku s kouzlem exoticky znějícího orientálního hudebního koloritu. Právem se proto Šeherezáda řadí k nejoblíbenějším a zároveň nejpozoruhodnějším dílům světové hudební literatury.

Kongresové centrum Zlín

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika

Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika