Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

B

St, 16. 11. 2022, 19:00 hod.

B2 BRAUNER / PLANETY

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

18.15 hodin Povídání o hudbě

Roman PATOČKA housle
Tomáš BRAUNER dirigent
Akademický sbor Cantica Laetitia Zlín
Filharmonie Bohuslava Martinů

Gustav HOLST
Japonská suita, op. 33
Camille SAINT-SAËNS
Koncert pro housle a orchestr č. 3 h moll, op. 61
Gustav HOLST
Planety, op. 32

 


Roman Patočka, Tomáš Brauner, pěvecký sbor Cantica Laetitia – takové obsazení bude mít druhý koncert abonentního cyklu B. Jeho program budou lemovat dvě díla Gustava Holsta, která posluchače nejprve provedou dálným východem, aby je v závěru pomyslně přenesla až k planetám.

Anglický pozdně romantický hudební skladatel Gustav Holst se při své kompoziční činnosti nezřídka nechal inspirovat mimoevropskými hudebními kulturami. Do jeho tvorby pronikly kupříkladu starověké posvátné sanskrtské texty či písně, které skladatel zaslechl v alžírských ulicích. Roku 1915 obrátil Holst svou pozornost k hudbě země vycházejícího slunce, a to na základě žádosti japonského tanečníka Michia Ity, jenž toho času pobýval v Londýně. Skladatel tanečníkův požadavek vyslyšel a již záhy zkompletoval šestidílnou Japonskou suitu sestavenou z předehry, interludia a čtyř tanců. Holst nebyl nikterak znalý japonské hudby, a většina hlavních témat suity proto vychází z tradičních japonských melodií, které Ito skladateli pískal.

Tak též Camille Saint-Saëns nikdy neskrýval své velké zaujetí pro exotické motivy, jejichž prvky uplatnil v mnoha svých kompozicích. Pařížský rodák je mimo jiné autorem tří houslových koncertů, z nichž v pořadí třetí, který zazní v průběhu koncertu, je mnohými považován za vůbec nejkvalitnější. Vznikl v březnu roku 1880 a po jejím dokončení jej autor dedikoval španělskému houslistovi Pablu de Sarasatemu, jednomu z největších virtuózů své doby. Dílo se vyznačuje značnou technickou náročností, bohatou melodickou invencí i impresionistickou jemností, v níž nezanikají náznaky španělské příchuti.

A na závěr zpět ke Gustavu Holstovi, který v době vzniku Japonské suity paralelně pracoval na své pravdě podobně nejslavnější orchestrální kompozici, Planetách. Sedmivětá orchestrální suita (skladatel záměrně opomenul Zemi), v níž každá z částí nese název některé z planet sluneční soustavy, hudebně vyjadřuje působení jednotlivých vesmírných těles na lidskou psychiku. Přibližně padesátiminutová skladba se dočkala prvého souborného provedení v Londýně v roce 1920 a brzy získala na široké popularitě.

 

Hlavní partner koncertu: 

Kongresové centrum Zlín

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika

Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika