Čt, 20. 10. 2022, 19:00 hod.

HRŮŠA / FBM

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  |  Vstupné: 340 / 290 / 240

Prodej vstupenek

---

Změna programu:

Klavírní koncert č. 3 Sergeje Rachmaninova je z hlediska techniky hry jedním z nejnáročnějších opusů, které kdy byly pro klavír napsány. Vynikající klavírista Ivo Kahánek se ze zdravotních důvodů v tomto týdnu nemohl účastnit zkoušek s orchestrem, proto dochází ke změně v programu čtvrtečního večera. Místo původně avizovaného kusu provede Ivo Kahánek spolu s filharmonií řízenou dirigentem Jakubem Hrůšou ikonický Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll Petra Iljiče Čajkovského.

Děkujeme, že pochopíte tuto náhlou změnu a uvedení Čajkovského „b moll“ si užijete.

 

Závěrečný koncert festivalu Harmonia Moraviae přivítá zcela mimořádnou postavu nejen českého vážnohudebního světa. Jakub Hrůša, který mezi lety 2005–2008 působil na pozici šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů, se koncem října opět vrátí ke zlínským filharmonikům, aby společně s nimi uvedl program sestavený z děl Sergeje Rachmaninova a Zdeňka Fibicha. Sólistou večera bude další výrazná osobnost domácí hudební scény, renomovaný pianista Ivo Kahánek.

Sergej Rachmaninov zkomponoval třetí klavírní koncert roku 1909, a sice pro své umělecké turné po americkém kontinentu. Skladatel byl krom jiného velmi prozíravým obchodníkem, neboť aby na své koncerty přilákal co největší davy, veřejně o této skladbě prohlašoval, že ji vytvořil „speciálně pro Ameriku". Premiéry se dílo dočkalo v listopadu 1909 v New Yorku, kde jej jeho autor provedl za doprovodu tamější filharmonie. Nutno dodat, že z hlediska techniky hry je Rachmaninův koncert považován za jeden z nejnáročnějších opusů, které kdy byly pro klavír napsány. Po interpretovi totiž bezpodmínečně vyžaduje schopnost neobyčejného fyzického fondu a ohromné výdrže. Snad proto se lze někdy setkat se zajímavým tvrzením některých pianistů, kteří se vší vážností prohlašují, že je mnohem snadnější zdolat Everest než spolehlivě zahrát tuto Rachmaninovu skladbu.

K nejhodnotnějším příspěvkům české hudby druhé poloviny 19. století v oblasti symfonické tvorby bezpochyby náleží trojice symfonií z pera Zdeňka Fibicha. Pracemi na hudebních dílech tohoto typu se Fibich zabýval již od raného mládí, nicméně své dvě symfonické prvotiny skladatel zničil. První dochovaná symfonie, komponovaná v hlavní tónině F dur, pak vznikala v průběhu šesti let a své výsledné podoby se dočkala rok u 1883. Fibichovi, bytostnému romantikovi, se podařilo vyhotovit pozoruhodné umělecké dílo, vyznačující se žertovnou hravostí a osobitou melodičností s náznaky přírodních motivů, jež nepostrádá mladistvý elán a svěží optimismus.