29. 10. 2011
Kouzlo české hudby ve Zlíně
Dne 20. října se uskutečnil již šestý koncert letošního mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae. Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín ve spolupráci se skvělým dirigentem Tomášem Hanusem a klavírním virtuózem Adamem Skoumalem rozezněli sál místního Kongresového centra českou hudbou.
Hudební večer zahájila světově proslulá předehra z Prodané nevěsty od Bedřicha Smetany. Nebyl to jen zvukový požitek, ale i dynamický obraz hudby, který orchestr v posluchačích dokázal vytvořit. Dirigent Hanus, jehož dobré zkušenosti se symfonickými tělesy i s operou byly ihned znatelné, s minuciózní precizností svými gesty celou skladbu jakoby prokomponovával a hráči v orchestru dokázali plynout s ním se vší přesností i v rychlém tempu. Předehra vyzněla velmi plasticky jak v detailech, tak i celkovou koncepcí. Člověk mohl pouze žasnout, kam až se vyvinula interpretace Smetanova díla, např. v porovnání s první nahrávkou této opery z roku 1933 (dirigent O. Ostrčil, orchestr Národního divadla).
Následovala Rapsodie na starou českou píseň, kterou přijel rozeznít sám její autor Adam Skoumal. Při kompozici vycházel z písně Smutek bláznivých panen (Loutna česká) barokního skladatele Adama V. Michny z Otradovic, která textem původně varovala před světskými radovánkami a malichernostmi, jež znemožňují přístup k nadsmyslové blaženosti. Formální inspirace a zpracování do formy dvanácti variací zase připomíná Rachmaninovu Rapsodii na Paganiniho téma, což i autor sám přiznává. Skoumal se drží spíše tradičnějšího vyjadřování rozšířené tonality, případně také polytonality, s velkým citem pro vyváženost klavírní virtuozity a zvukomalebnosti zároveň. Ačkoliv skladba dává vyniknout hlavně schopnostem pianisty, což ve Skoumalově provedení je opravdovým požitkem, orchestr nezůstává v některých pasážích pozadu. Dílo vyniká též náročností souhry sólisty s orchestrem, kterou večer všichni zvládli bravurně i v závěrečné dynamické a tempové gradaci. Oba charismatičtí pánové Skoumal a Hanus i "dáma" Filharmonie sklidili po právu obrovský aplaus. Skoumal ještě jako přídavek zahrál v improvizaci bez doprovodu svou vizi podzimního Zlína.
Celá druhá polovina večera patřila oslavě jubilea Antonína Dvořáka (170 let od narození), jehož Symfonii č. 6 D dur právě k této příležitosti filharmonie spolu s dirigentem připravili. Všechna výše psaná pozitiva platila také o provedení symfonie, zde ovšem navíc je nutno vyzdvihnout především Hanusovu práci s agogikou, s tempy, s kontrasty a schopnost "vytáhnout" z orchestru na povrch jen to důležité. Tak jako z dirigenta zářila pozitivní energie a plné zaujetí směrem k orchestru a skrze orchestr dále na publikum, získávalo celé dění radostnou náladu a dostavil se pocit oslavy. Dvořákova velkolepá hudba, plná extaticky prýštících nápadů a lidových motivů byla dobrou volbou ke složení pocty oslavenci. Na velké ploše symfonie se sice objevily i některé drobné nepřesnosti (hlavně v nástupech), ale nebyly natolik důležité ani četné, aby ovlivnily celkové pozitivní vyznění skladby, načež potlesk publika, který následoval, byl téměř nezastavitelný.
Na závěr nutno dodat, že i osmý koncert, uzavírající devátý ročník festivalu 27. října, bude patřit FBM Zlín, tentokrát pod taktovkou svého šéfdirigenta Stanislava Vavřínka. Na programu je přichystána kromě Dvořákových skladeb Janáčkova nádherná a monumentální Glagolská mše pro sólové hlasy, sbor a orchestr.