14. 10. 2013
Rozhovor s Vivianou Sofronitsky
V rámci festivalu Harmonia Moraviae 2013 vystoupí 15. října také Viviana Sofronitsky. Tato kanadská pianistka ruského původu žije již několik let v České republice, přesto zde koncertuje velmi zřídkakdy. Viviana Sofronitsky vystupuje převážně v zahraničí, v evropských mekkách vážné hudby, ale také v USA, Asii či Austrálii, a to s velmi zajímavým programem. Svůj talent totiž zaměřila na hru na fortepiano - nástroj pianu podobný, leč zvukem odlišný. Sama vlastní pět unikátních fortepian se zajímavou historií. Na zlínský koncert se vydá se dvěma piany, na velkých pódiích ji však můžeme vidět i se všemi pěti piany najednou. Všechna piana pocházejí z dílny známého výrobce Paula McNultyho.
V čem jako interpret pociťujete odlišnost starých nástrojů od moderních?
Co ale znamená moderní? Máme-li na mysli nástroj, který vznikl v naší době, pak to je elektrické piano - to je zcela jiný mechanismus. Pokud se za moderní považuje klasické piano, s kterým se běžně potkáváme na koncertech, jedná se o kopie pian vyráběných v osmdesátých letech 19. století. Nástroje, na které koncertuji já, jsou těmto pianům velmi blízké - pocházejí totiž z první poloviny stejného století. Musíme si uvědomit, že největší mistři hudby jako jsou Mozart, Beethoven, Chopin a další skládali svou hudbu právě na nástrojích z počátku 19. století. V éře fortepian, což je období mezi začátkem 18. a koncem 19. století, se při stavbě pian používal jiný materiál, než je tomu u pian z pozdějších období. Proto je jejich zvuk jiný.
Jsou tedy vaše fortepiana schopna interpretovat hudbu tak, jak ji ve své době hráli sami skladatelé?
V tomto ohledu musím citovat názor Antona Rubensteina, který říká: "Jsem přesvědčen, že nástroje všech dob měly tóny s barvami a efekty, jež nemůžeme na dnešní klavíry zprostředkovat; že skladby byly vždy vytvořeny tak, aby odpovídaly charakteru daného nástroje, a pouze na něm jsme skladbu mohli slyšet v plné kráse tak, jak měla znít. Stejná skladba na interpretovaná na dnešním pianu zní jinak... Dnes však nevíme zhola nic o těchto nástrojích, ani o těch, které se nacházejí v muzeích, protože čas zničí tón klavíru zcela k nepoznání. Je s podivem, jak málo z toho si uvědomují sami profesionální tvůrci nástrojů!" Anton Rubinstein, Hudba a její mistři, 1892. S jeho názorem se plně ztotožňuji. Rekonstruovaná piana stará dvě stě či více let, prostě nemohou znít jako piana nová, postavená stejnou technologií a ze stejného materiálu jako původní nástroje. Proto jsem zvolila kvalitnější nově postavená piana, která mají opravdu plný, neopakovatelný zvuk.
Hrajete někdy i na „klasické černé piano“?
Hrát na klasické ‘černé piano’ samozřejmě mohu, ale svou koncertní činnost zaměřuji už výhradně na hru na fortepiano. Mám nesporně výhodu v tom, že vlastním pět opravdu unikátních nástrojů. Jedná se o piana mistrů klasické hudby, tedy Mozartova nejoblíbenější piana zn. ‚Stein‘ a ‚Walter‘, Chopinův skvělý ‘Pleyel’ či slavná piana z dílny značek ‘Boisselot’ a ‘Graf’. Stává se velice často, že mi po koncertě posluchač udiveně řekne, že danou skladbu znal už dlouho, ale nikdy předtím si neuvědomil, jak je krásná! Je jasné, že piano, na kterém byla skladba zkomponována, ji také umí nejlépe interpretovat.
Pociťujete, že se v České republice v této oblasti během let, které zde žijete, nějak změnily podmínky k lepšímu?
Posun ke kvalitě je poznat. Vyskytuje se tu více kvalitnějších fortepian a také více pianistů, kteří na ně dobře dovedou zahrát. Je to stejné jako jinde ve světě. Dokud nebyla k dispozici kvalitní fortepiana, většina pianistů se zaměřila na hru na klasická piana. Dnes je situace jiná, profesionální pianisté mohou hrát na různé modely. Podobné je to pak i s křídly. Jinak se přiznám, že v Čechách a na Slovensku vystupuji spíše okrajově. I tak zde ale vnímám velice dobrou atmosféru a ‘napojení na stejnou vlnu’ mezi mnou a místními posluchači, a koncerty si užívám.
Lze nějak stručně popsat rozdíl intepretace C. Ph. E. Bacha, Mozarta a Mendelssohna?
Někdo chytrý řekl, že mluvit o hudbě je to samé jako tancovat o architektuře. Pokusím-li se o stručnou charakteristiku, pak pouze tu, že každý z nich má jasně vepsaný rukopis. Pokud mám k dispozici svá piana, jsem schopna velmi dobře popsat - či, chcete-li, demonstrovat - rozdíly mezi jednotlivými autory. Dobrý pianista je schopen ukázat rozdíly mezi autory vlastní interpretací.
Máte nějakého svého nejoblíbenějšího skladatele?
To je podobné jako vybrat si, co si dát raději - zmrzlinu nebo víno? Asi proto, že jsem vždy hodně hrála Mozarta, je mi jeho hudba nejbližší. On byl opravdu mistr nad mistry. Také proto jsem se rozhodla spolu s orchestrem Musicae Antiquae Collegium Varsoviense nahrát kompletní dílo pro klávesy a orchestr. Tento počin se setkal s velkým ohlasem, takže je vidět, že Mozart je i dnes srdeční záležitostí fajnšmekrů klasické hudby.
Hrajete na starých nástrojích i soudobé autory?
Pokud moderní autoři komponují skladby pro fortepiano, pak ano. Ale pokud se bavíme o hudbě komponované pro moderní elektronické piano (jako např. Pink Floyd apod.) interpretované na fortepianu nebo cembalu, pak se ve většině případů vyplňují slova již citovaného Antona Rubensteina: ‘Hudba ztratí na výrazu’. Proto se do takových pokusů ani nepouštím.
Děkuji za rozhovor Jindra Keferová
Fotogalerie z koncertu 15.10.2013:
