Čt, 24. 10. 2019, 19:00 hod.
B2 JIŘÍ VODIČKA & FBM
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 290,- 250,- 210,-
POVÍDÁNÍ O HUDBĚ
18.15 hodin Malý sál
B. BRITTEN Čtyři mořská interludia z opery Peter Grimes, op. 33a
J. SUK Fantasie pro housle a orchestr g moll, op. 24
J. BRAHMS Symfonie č. 1 c moll, op. 68
JIŘÍ VODIČKA, housle
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
ROBERT JINDRA, dirigent
Roku 1945 vyhotovil anglický skladatel Benjamin Britten svou v pořadí druhou operu Peter Grimes zkomponovanou na motivy stejnojmenné básně George Crabbeho. Po svém uvedení zaznamenala pronikavého úspěchu u publika i odborné kritiky. Aby Britten tomuto opusu zajistil i koncertní život, sestavil posléze čtyřdílnou suitu (s částmi Snění, Nedělní ráno, Měsíční zář a Bouře), která podává symfonický obraz dějového pozadí zmíněného jevištního díla.
Četných uznání se dostávalo také Josefu Sukovi, a to nejen za skladatelskou práci, ale také za činnost interpretační. Suk byl totiž mimo jiné velmi zdatným houslistou, a proto není s podivem, že nemalé množství svých kompozic určil právě houslím. Jeho vysoce virtuózně koncipovaná Fantasie g moll vznikala v průběhu let 1902–03, a i přes svou volnou jednovětou formu se de facto jedná o houslový koncert, který navíc na sólistu klade ty nejvyšší nároky. Dílo vyznačující se značným baladicko– dramatickým rázem provede někdejší laureát prominentní newyorské soutěže Young Concert Artists Jiří Vodička. První symfonie Johannesa Brahmse se rodila v těžkých bolestech – – vznikala totiž v průběhu dlouhých jednadvaceti let. Brahms byl dosti sebekritickým umělcem, řadu svých raných děl dokonce zničil a tímto opusem chtěl především naplnit velká očekávání, která do něj vkládali jeho přátelé. Svým prvním symfonickým cyklem se nakonec Brahmsovi podařilo citlivým způsobem navázat na symfonie Beethovenovy. Není proto překvapivé, že významný klavírista a dirigent Hans von Bülow toto dílo označil za pomyslnou Beethovenovu Desátou symfonii. Prominentní rakouský hudební kritik Eduard Hanslick kompozici pro změnu bez ostychu přirovnal k Beethovenově Deváté, neboť téma závěrečné části Brahmsovy symfonie mu dosti připomínalo slavnou Ódu na radost.
Celý pořad zazní pod taktovkou Roberta Jindry, který v současné době působí jako „Erste Kapellmeister“ v Aalto–Musiktheater v německém Essenu.
